Převorská rezidence se nacházela v místech ulice Ve Dvoře a částečně ji tvořila ulice Brněnská (dříve Horní). Dodnes stojí přízemní hospodářské budovy adaptované převážně na obytné domy a to, jak přízemní, tak poschoďové. Z někdejší jednopatrové převorské rezidence zůstaly jen křížově klenuté přízemní místnosti v domech č.p. 174, 175 a 176, většinou však zakryté falešnými stropy a dřevěné schodiště v domě 176, kdysi vedoucí do patra rezidence strženého již v roce 1892. Portál převorské rezidence zdobil kamenný štít s moravskou orlicí, který byl později přemístěn do vestibulu budovy Staré školy. Štít nese latinský nápis, jehož český překlad zní: "Václav převor kartouze brněnské ne sobě ale nástupcům zbudoval 1731." Z rezidence se zřejmě zachoval mariánský oltář, který byl přemístěn do farního kostela v roce 1784 spolu s obrazy sv. Norberta, sv. Dominika a Huga. Tyto obrazy jsou zavěšené v lunetách severní zdi staré chrámové lodi a spolu s obrazem P. Marie s Ježíškem na oltáři a dřevěným křížem v chrámové předsíni. Tyto skutečnosti nepřímo dokládá matrikový záznam farnosti Střelické a ústní podání. Dekretem z 12. ledna 1782 císař Josef II. zrušil kláštery a kartuziánský majetek propadl konfiskaci. Pozemky i dvůr připadly Náboženskému fondu a ten jej rozdělil. V roce 1786 koupil zbytkové hospodářství u dvora Johann Richter, který je už koncem dubna 1786 postoupil Vincencii Seitlové. Ta za rok na to vše prodala za 6 000 zlatých Cecílii ze Sekenbergu, majitelce statku v Troubsku. Dalším majitelem dvora byl střelický pololáník Matouš Holešovský, který dvůr koupil ve veřejné dražbě 24. července 1807 od Leopolda z Koffilerů a Sekengeru - dědice Cecílie ze Sekenbergu za 25 tisíc zlatých, které složilo dohromady 39 podílníků.