Střelice u Brna

Ostopovický mlýn představuje svého druhu památník technického pokroku v československém mlynářství a rozvoje vodní energetiky. Mlynář Palánek šel s dobou a pochopil význam moderních pohonných strojů - turbín - pro zvýšení výkonu a produkce v oboru. Jako první totiž v českých zemích a druhý v tehdejším mocnářství si objednal u tehdy prvního monopolního výrobce těchto strojů na světě nový vynález - Kaplanovu turbínu. V té době nebyla zdaleka samozřejmostí a těžce si probojovávala své místo v hydroenergetice. Zhotovitelem díla byla brněnská ocelárna a slévárna šedé litiny Ignáce Storka (dnes ŠMERAL, a.s.). Tato firma jako jediná nejenom u nás, ale i v celé Evropě se nebála jít s Kaplanem do výzkumného a výrobního neznáma. Realizovala jeho výzkumnou laboratoř na brněnské technice a také odzkoušela a vylila první prototyp turbíny tohoto druhu pro rakouskou textilku ve městečku Velm. Druhou zakázkou této firmy byla právě realizace na ostopovickém mlýně mlynáře Palánka. Turbína s označením KT 38 byla postavena pro spád 5 m s průměrem oběžného kola 150 mm. Dosahovala 1800 ot/min. s garantovanou účinností 75% při průtoku 0,036 m³/sek. Tato vysoká účinnost na svou dobu byla dosahována regulací oběžného a rozváděcího kola. Turbína dosahovala maximálního výkonu 1,8 koňské síly což činní 1 kW. Stroj byl uveden do provozu již po vzniku nového státu - 23. října 1919. V československém mlynářství se Kaplanova turbína obdobného typu uplatnila ještě jedenkrát a to na mlýně pana F. Gráfa ve znojemských Nicmanicích v letech 1922 - 1923. Obě turbíny sloužily svým provozovatelům po řadu let a ukázaly cestu k inovacím vodního pohonu v našem mlynářství.

zapsal J. Machát ml. dle:
záznamů Dr. J. E. Jaroše z Bílovic, bývalého pracovníka Technického muzea Brno, obor - vodní stroje
a literatury od Ing. Josefa Schwarze: Půl století provozu Kaplanových turbín v jihomoravské energetice